Keramikou pro bonsaje se zabývám asi od roku 2004 . V té době jsem řešil akutní nedostatek vhodných nádob pro vlastní potřebu . První keramické misky jsem zakoupil v různých supermarketech , ale i bonsai centrech . Bohužel kvalita některých , zejména levnějších výrobků nebyla dostatečná . Po první nebo druhé zimě došlo k odprýskávání glazury nebo postupné degradaci dna viz  foto . Proto jsem se tehdy rozhodl zkusit si vyrábět vlastní dostatečně kvalitní keramiku . Keramika mě fascinovala již dříve a tak na začátku byla velká chuť vyzkoušet si vše vlastníma rukama . Postupně jsem se snažil zdokonalit jak ve vzhledu misek , tak zvládnout i rozměrnější tvary , což je nepoměrně náročnější než vyrobit malou misku . Pokud jde o vzhled misek preferuji tzv. "evropský" styl ( např. misky D. Bartona a jiných ) i když se nebráním ani některým osvědčeným "východním" tvarům .
      Mám rád přírodní režný vzhled nádob , který může být různě tónován např. oxidy . U glazovaných nádob preferuji střídmé matné kameninové glazury . Naopak příliš nepoužívám lesklé barevně výrazné glazury , které jsou vhodnější spíše pro doplňkové rostliny nebo mame .  U svých misek se snažím vytvářet různé druhy struktur povrchů . Tyto misky jsou vhodné zejména pro dramatické yamadori stromy ! Osobně mě nejvíce oslovují misky , které už po vytažení z pece připomínají keramiku s "patinou času" - jako bychom je vytáhli přímo z popela !
      Technika výpalu v peci na dřevo je pro tyto účely velmi vhodná , ale bohužel také velice pracná . Výsledky každého výpalu jsou jiné . Výsledný vzhled misky je kromě použité hlíny či glazury dán také způsobem topení , použitým dřevem , výslednou teplotou a v neposlední řadě i umístěním konkrétní misky v peci . Tyto faktory výrazně mění vzhled jak režných misek , tak zejména těch glazovaných . Otevření pece je tak vždy chvílí napětí a očekávání jak výpal dopadl . Každá miska je do určité míry originál , což je pro tento účel žádoucí . Bohužel to ale také znamená , že nejsem schopen vyrobit stejnou misku znovu . Mám na mysli zejména barvu glazury či režného povrchu , ale také lesk či mat , více světlý či tmavý povrch misky atd.
Hugo Studeník
Několik informací pro ty kteří by si to chtěli také vyzkoušet - aneb trnitá cesta samouka :

Pokud jste ochotni zimovat rostliny bez misek , nebo v bezmrazé místnosti , můžete v začátku svého snažení sáhnout po vhodné keramické hlíně s teplotou výpalu kolem 1100 st.C, nejspíše na bázi šamotu z běžného sortimentu hmot dodávaných v maloobchodním balení ( po 10kg ) . Výpal těchto hmot lze běžně domluvit v elektrické peci např. ve školách, ker. kroužcích či u většiny keramiků za poměrně rozumnou cenu. Takto vyrobené misky Vám budou pravděpodobně sloužit řadu let !
      Pokud však jsou Vaše ambice větší a Vy budete chtít vyrobit misky opravdu mrazuvzdorné včetně rozměrnějších tvarů je potřeba zvážit následující:
Budete muset vyzkoušet řadu ker. hmot než dospějete k té, která vyhovuje Vašemu způsobu zpracování a má následující vlastnosti
- malou smrštivost při sušení a výpalu
- odolnost proti borcení tvaru (otevřené tvary)
- dobrou spojovatelnost v tvárném i koženém stavu
- mrazuvzdornost střepu
- dostatečnou pevnost vypáleného střepu
- vhodnou zrnitost a barvu po vypálení
Nelze očekávat, že Vám některý prodejce na základě podobných požadavků vybere jeden druh hmoty a Vy s ním budete natrvalo spokojeni!
Výše uvedené požadavky značí , že skončíte u keramických hmot a glazur na bázi kameniny, které vyžadují výpal na cca 1250 st. C. Většina zájmových organizací i větší část keramiků majících potřebné vybavení a keramické pece materiály na tak vysoký výpal nepoužívá a mnohdy ani pece na tyto teploty nemá . Nehledě k tomu, že v těchto zařízeních hrozí nebezpečí poškození Vašich výrobků a navíc nikdy přesně nevíte jak byly skutečně Vaše věci vypáleny!
To značí , že stojíte před problémem pořízení vlastní pece s pořizovací cenou minimálně několik desítek tisíc korun dle požadované velikosti a dalšího potřebného vybavení , jako je pyrometr , kompresor pro stříkání glazur, sádrové desky, různé přípravky a další vybavení .
Dále je třeba počítat s tím, že zejména v počátcích těchto pokusů ne každý výrobek dopadne podle Vašich představ a poměrně velké procento výrobků může být nějakým způsobem poškozeno .
Výsledný vzhled a použití glazur je v podstatě trvalá alchymie a zejména v pecích , kde se pálí přímým plamenem je zaručená opakovatelnost výsledků velmi problematická (především to platí u pecí na dřevo ) .
      Z výše uvedeného je zřejmé , že pak již ekonomičnost podobných pokusů vypadá úplně jinak a pokud hodláte vytvořit jen několik kusů keramiky , je na zváženou zda s tím vůbec začínat a ceny nádob v renomovaných bonsai centrech se už nezdají tak vysoké.
Navíc je třeba říci, že s rostoucí velikostí vyráběné misky také úměrně narůstají problémy s její výrobou a to především při obracení, sušení a výpalu. Tedy zvládnutí určitého tvaru u misky 25cm zdaleka neznamená že úspěšně vyrobíte stejnou misku ve velikosti 50 či 60cm ! A tedy i ceny těchto nádob tomu odpovídají .
Na závěr musím poznamenat, že ruční výroba misek různými metodami včetně zdobení, sušení i výpalu je časově velmi náročná i když získáte určitou zkušenost . A i když máte pocit , že už to máte nějakým způsobem zvládnuté , vždy se po čase objeví nějaký nový problém . A také člověk časem vidí nedostaky i tam , nad čím v začátečnickém nadšení mávnul rukou .
       Pokud se však touto cestou vydáte a vydržíte možná po čase zjistíte, že se Vám keramika mezitím stala koníčkem podobně jako bonsaje . Navíc má vlastní tvorba i své přednosti. Můžete se pokusit vyrobit si misky pro konkrétní stromy podle svých představ a navíc pokud ve svém snažení vytrváte máte po čase při přesazování a hledání vhodné nádoby z čeho vybírat!

Všechny své misky vytvářím ručně , což mi umožňuje dát každé misce individuální tvar i povrch . To v kombinaci s výpalem v peci na dřevo znamená že každá miska je v podstatě neopakovatelná . Všechny misky vytvářím z osvědčených ostřených keramických hmot ( ostřivo cca do 1mm ) . Vypálený střep je spíše hrubšího charakteru . Misky jsou páleny  na konečnou teplotu 1250 st.C . Protože při sušení a výpalu může dojít zejména u velkých kusů k mírné deformaci tvaru , zabrušuji zespodu nožičky misek tak , aby na rovině nedocházelo k houpání nádob !